Příběhy z přírody
Současné české kulturní krajině dominují rozsáhlé plochy s intenzivním zemědělstvím a lesnictvím, a proto se vyznačuje nízkou biodiverzitou, a dokonce i systematickým ubýváním i dříve rozšířených druhů. Území po těžbě, a to zejména ta ponechaná přirozené obnově, vytvářejí pro tyto druhy náhradní biotopy a útočiště, a pomáhají tak jejich návratu do české přírody.
Biodiverzita – počty druhů
Ohrožené
(červené seznamy)
Zvláště chráněné
Obratlovci
Bezobratlí
Rostliny
Houby
Celkový počet druhů: 1 450
Zdroj: Průzkum společnosti JUROS 2022-2023
SAVCI
Dobrou noc tu dávají nejen lišky, ale také daňci či jeleni
Zatím ne příliš vysoký počet zjištěných druhů (19) nám ukazuje, že savci jsou na tomto území zatím na „startovní čáře“. Podporou přirozené sukcese na části území lomu ČSA se jejich počty bezpochyby zvýší, neboť řadě druhů nevyhovují otevřená stanoviště bez možnosti úkrytu. Bohužel špatnou zprávou je výskyt mývala severního, původem ze severní Ameriky, a psíka mývalovitého, původem z východní Asie, které patří mezi nepůvodní a invazní druhy, mající prokazatelný významný negativní vliv na naši původní faunu. Na stranu druhou je potěšitelný výskyt vlka obecného – významného vrcholového predátora.
Vlk obecný: „Občas seběhnu z Krušných hor a povečeřím muflona (beztak je invazivní).“
Další důkaz, že do české krajiny se vrátil vlk! Tento kriticky ohrožený druh odhalil jediný záznam v rámci akustického sledování. Z nahrávky bohužel nebylo možné zvíře blíže lokalizovat. S ohledem na významnost objevu bude sledování nadále pokračovat.
NETOPÝŘI
Zámečtí páni z Jezeří vidí svět vzhůru nohama
Většina z 11 zastižených letounů sídlí v arboretu jezeřského zámku, líbí se jim zejména podmáčené listnaté porosty lužního charakteru s roztroušenými parkovými a vodními plochami. Díky bezzásahovému režimu je pro ně oblast ideálním lovištěm, ale také úkrytem.
Vrápenec malý: „Straším turisty na zámku Jezeří.“
Jsou to velmi zajímaví netopýři, kteří patří mezi ty teplomilnější. Od listopadu do března jen hibernují, k čemuž potřebují ideálně nízkou teplotu (3–9 °C) a vyšší vzdušnou vlhkost, kterou jim Jezeří skýtá. Na zámku se zabydleli doslova od sklepů až po věž, nedaleko je i podzemní štola. Nejvíce si ale oblíbili jeden z komínů zámku, kterým proletují a učí se tak létat. Protože zámek ještě není opravený, mají tu myši pré. A není dobré jejich klid rušit.
PTÁCI
144 druhů ptáků, z toho 11 kriticky ohrožených
Mezi nejnadšenější návštěvníky severočeské divočiny patří ornitologové, kteří zde zaregistrovali celkem 57 zvláště chráněných druhů, a to jak nehnízdících, tak i hnízdících. Nejatraktivnější prostředí tvoří nezarostlé a členité plochy, eventuálně vodní plochy a podmáčená území. Dravci využívají lokalitu zejména jako loviště.
Žijí a hnízdí zde druhy jinde velmi vzácné či ohrožené. Bělořity šedé či bramborníčky černohlavé v takových počtech jinde v republice neuvidíte. Lokalitu si však oblíbily i další cenné druhy jako orel mořský, orlík krátkoprstý, racek černohlavý či zde velmi hojný, dle zákona však stále kriticky ohrožený strnad luční.
Linduška úhorní: „Na letní dovolenou vyrážím z Afriky výhradně do severočeské divočiny.“
Lom ČSA společně s nedalekým lomem Vršany hostí naprostou většinu republikové populace tohoto významného stepního ptáka. Před sto lety běžný druh naší zemědělské krajiny nyní v ČR žije jen v hnědouhelných velkolomech v počtu do 200 párů. Další ornitologické skvosty představují bělořit šedý a slavík modráček. Lokalitu si však oblíbily i další cenné druhy jako orel mořský, orel krátkoprstý, racek černohlavý, bramborníček černohlavý či v české krajině kdysi zcela běžný (a dnes kriticky ohrožený) strnad luční.
Obojživelníci a plazi
8 obojživelníků (z celkových 21 druhů žijících v ČR), tj. 38%
5 druhů plazů (z celkových 13 druhů žijících v ČR), tj. 38%
Vysoký počet druhů dosud zjištěných v prostoru lomu ČSA svědčí o atraktivitě území pro obojživelníky a plazy. Stepní biotopy, které jsou charakteristické pro současnou podobu lomu, v kombinaci s pestrou nabídkou nejrůznějších typů vodních ploch, vytvářejí unikátní podmínky pro život těchto živočichů, z nichž některé druhy dosahují i poměrně vysokých početností. Typickým příkladem je ropucha zelená.
Výskyt plazů je na tomto území vázán spíše na okrajové části přecházející do porostů dřevin, okrajů lesa a otevřené krajiny s přítomností travin nebo ruderálních bylin. Typická je zde rovněž potravní vazba zde hojné užovky obojkové k vodním plochám s výskytem skokana skřehotavého, který se stává její kořistí.
Skokan skřehotavý: „V ČR jsem kriticky ohrožený, ale v severočeské divočině mám stovky příbuzných.“
Společně s čolkem obecným suverénně nejpočetnější obojživelník. Oba dva druhy rády skotačí v dočasných kalužích po deštích.
Pavouci
163 druhů pavouků
V severočeské divočině si přijdou na své i milovníci druhého dílu Harryho Pottera. Z velkého množství zastižených druhů je 24 mezi téměř ohrožené, 16 mezi zranitelné, 3 mezi ohrožené a jeden mezi kriticky ohrožené. Naprostá většina obyvatel červeného seznamu dává přednost osvětlený, suchým a teplým biotopům, případně mokřadům s nízkým obsahem živin.
Pavučenka trnohřbetá: „Jsem nejvzácnější ze všech severočeských pavouků.“
Objevuje se na původních horských stanovištích, v přirozených lesích či skalních stepích – zkrátka v krajině, kterou člověk nestihl zkulturnit. Kriticky ohrožený druh si v severočeské divočině oblíbil odhalené substráty.
Vážky
28 druhů vážek
Úctyhodný počet druhů dokládá značnou atraktivitu prostředí v podobě pestré nabídky nejrůznějších typů vodních ploch. Důležité je i to, že v těchto vodách většinou chybí rybí osádka, takže vážky se mohou v larválních stádiích nerušeně vyvíjet, aniž by byly vystaveny predaci ze strany ryb.
Šidélko ozdobné a šídlatka kroužkovaná: „Na českém území patříme ke kriticky ohroženým druhům a zdejší území je jedním z mála míst, kde žijeme.“
Oba druhy mají specifické nároky na prostředí – šidélko ozdobné si oblíbilo drobné vodoteče zarostlé vysokou bylinnou vegetací a šídlatka kroužkovaná je u nás téměř výhradně vázána na antropogenně vytvořené tůně na výsypkách. Další významné druhy osídlily jezírka stepního charakteru či vodní plochy s porosty rákosu a plovoucích vodních rostlin.
Rovnokřídlí
32 druhů kobylek, cvrčků a sarančí
Ze soudobých rovnokřídlých se v severočeské divočině nachází 46 % druhů z celých Čech. Nejraději mají řídké suché trávníky na osluněných svazích.
Kudlanka nábožná: „Jako jediná umím otočit hlavu o 360 °.“
Copak nějaké otáčení hlavy. To poněkud bledne před jinou její exkluzivní schopností – sexuálním kanibalismem. Jinými slovy občas se stává, že samička po páření sežere samečka… Mezi další významné druhy patří saranče slámová či cvrček jižní, který byl skoro celou druhou polovinu 20. století v Česku nezvěstný.
Žahadlový hmyz
113 druhů žahadlového hmyzu
Průzkum odhalil 14 významných druhů, z toho čtyři velmi vzácné, především však celkovou obrovskou druhovou rozmanitost a pestrost biotopů. Samotářské včely a vosy jako by se snažily navázat na báňskou tradici území a vytvářejí až několik desítek centimetrů dlouhé nory či chodbičky v měkkém substrátu. Výsypky jsou obecně pro divoké včely, vosy i čmeláky úžasným prostředím, protože nabízejí jak plochy bez vegetace či jen s řídkými porosty, tak bohatě kvetoucí louky.
Hylaeus meridionalis: „Jsem v Česku nový a začínám se šířit i na Slovensko (není tam jazyková bariéra).“
V této oblasti je to samý unikát. Kuželitka vroubená se v Česku naposledy objevila v 70. letech, ploskočelka poznačená jen v rámci několika málo nálezů a třeba pískorypka podobná se až dosud vyskytovala jen na jižní Moravě či na výsypkách, a to velmi ojediněle.
Brouci
402 druhů brouků,
46 v červených seznamech
V severočeské divočině si přišli na své i entomologové. Z obrovského množství druhů identifikovali 3 kriticky ohrožené, 8 ohrožených, 21 zranitelných a 14 téměř ohrožených. Nejcennější lokalitou je jezeřské arboretum, a to zejména kvůli vysokému výskytu odumřelé dřevní hmoty, padlých stromů či pařezů.
Georissus crenulatus: „Žiji jen v severočeské divočině – to už bych si zasloužil české jméno, ne?“
V Česku se tento druh vyskytuje velmi vzácně. S výjimkou lomů ČSA a Vršany, kde vytváří velmi početné populace kolem vodních ploch s hlinitopísčitými břehy. Dalším zjištěným velmi vzácným druhem je střevlíček Polistichus connexus, který se až dosud vyskytoval výhradně v Českém středohoří.
Motýli
Přímo v lokalitě dolu ČSA si poletuje 28 % druhů motýlů žijících v Česku
V severočeské divočině zkoumaných lokalit pod úpatím Krušných hor žije 46 druhů motýlů s výhradně denní letovou aktivitou, z toho dokonce 12 ohrožených. A vynalézavý entomolog nám prozradil, na jakou „vůni“ se od něj nechali nalákat: stačí mít s sebou k svačině pár olomouckých tvarůžků! Mezi silně ohrožené druhy, kterých si zde obzvláště vážíme, patří například otakárek ovocný a fenyklový, batolec duhový a červený, bělopásek topolový, perleťovec dvanáctitečný, modrásek černolemý a ohniváček černočerný. Asi nejcennějším druhem, jehož výskyt lze na dole ČSA snad také brzy očekávat, je kriticky ohrožený okáč metlicový, který přežívá právě na odkalištích elektráren, v lomech či výsypkách.
Hnědásek jetelovitý: „Bez mravenců bych nepřežil, na loukách se mi starají o larvy.“
Je to jak z vyprávění Ondřeje Sekory o Ferdovi, že? Ale je to skutečně pravda! Nízký výskyt tohoto druhu vyplývá z náročných podmínek, které musí dané prostředí splňovat. V tomto případě jde o vazbu na druh mravenců ochotných pečovat o hnědáskovy larvy.
Rostliny
314 druhů vyšších rostlin
V lokalitě převažují běžné druhy, 26 jich však figuruje v červených seznamech a z toho tři jsou kriticky ohrožené.
Hadí mord dřípený: „Kdysi jsem se vyskytoval na Žatecku, teď už jen v severočeské divočině.“
Bezesporu nejvýznamnější botanický nález. Tento druh byl ještě donedávna v ČR nezvěstný. Upozorňuje na sebe svými žlutými květy, které vystavuje na odiv od května do července. K dalším významným druhům patří jetel žíhaný, slanobýl draselný pravý či lebeda růžová.
Houby
129 druhů hub
Mykologicky nejzajímavější je oblast Jezeřského arboreta, která se vyznačuje rozmanitou skladbou dřevin a množstvím tlejícího dřeva. Ze zastižených druhů patří čtyři do červeného seznamu.
Bochníček potoční: „Rostu na vlhkém dřevě a šiškách v jezeřském arboretu.“
Houby, o kterých jste nikdy neslyšeli (jako krásnorůžek smržovitý či pavučinec chřapáčovitý) se vyznačují symbiotickým soužití s kořeny vyšších rostlin. Jinými slovy většinou rostou na olši či jiném tlejícím dřevě.